Naše činnost je v této oblasti zaměřena na:

vypracování a vedení dokumentace požární ochrany

provádění školení o požární ochraně

provádění odborné přípravy osob zařazených do preventivních požárních hlídek

provádění pravidelných preventivních požárních prohlídek

zajištění provozních kontrol a zkoušek přenosných  a zařízení pro zásobování požární vodou

Oprávnění k činnosti: Odborně způsobilá osoba pro požární ochranu dle §11 zákona č.133/1985 Sb.ve znění pozdějších předpisů

Základní informace pro právnické a podnikajícím fyzické osoby

V České republice jsou v současné době nejdůležitějšími právními předpisy v oblasti požární ochrany :

 1)Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů

 2)Vyhláška č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o

     požární  prevenci)

 3)Vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb

 Jedna z prvních a základních věcí, kterou musí každá právnická, či podnikající fyzická osoba udělat při zahajování své činnosti z hlediska  požární ochrany je začlenění činností do kategorií, podle míry požárního nebezpečí. Nezáleží na tom, zda provozuje výrobní činnost, nebo podniká ve službách, neboť tato povinnost se vztahuje na všechny. Od výsledku začlenění se pak odvíjí rozsah dalších povinností ve vztahu k legislativním předpisům. Začlenění je koncipováno tak, že čím vyšší požární nebezpečí, tím přísnější podmínky.

Činnosti se člení do těchto kategorií:

   •       bez zvýšeného požárního nebezpečí

   •       se zvýšeným požárním nebezpečím

   •       s vysokým požárním nebezpečím

Pokud je činnost začleněna do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím či s vysokým požárním nebezpečím je právnická či podnikající fyzická osoba povinna kromě dalších povinností vést dokumentaci požární ochrany.

Seznam dokumentace požární ochrany:

 a) dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,

b) posouzení požárního nebezpečí,

c) stanovení organizace zabezpečení požární ochrany,

d) požární řád,

e) požární poplachové směrnice,

f) požární evakuační plán,

g) dokumentace zdolávání požárů,

h) řád ohlašovny požárů,

i) tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární

ochrany,

j) dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě

preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,

k) požární kniha,

l) dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární

ochrany, popřípadě požární hlídky.29)

Důležitým požadavkem pro právnickou či podnikající fyzickou osobu je provádět školení o požární ochraně, pokud provozují činnosti se  zvýšeným požárním nebezpečím, či s vysokým požárním nebezpečím. Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností ,s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně jednou za 2 roky. Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně se provádí při nástupu do funkce. Školení se opakuje nejméně jednou za 3 roky.

V neposlední řadě musí právnická či podnikající fyzická osoba zajišťovat preventivní požární prohlídky objektů, ve kterých provozují své činnosti.

Lhůty preventivních požárních prohlídek dle § 13 vyhl.č. 246/2001 Sb. :

(1) Preventivní požární prohlídky podle § 12 se provádějí v následujících lhůtách:

     a) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce (§ 4 odst. 3 zákona),

   b) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona), nejméně jednou za 6 měsíců,

   c) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí uvedené v § 12 odst. 5, nejméně jednou za rok.

§ 12 odst. 5

(5) V objektech a zařízeních, kde právnické osoby, nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností.

Znění §

§ 4  zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů

Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí

(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do

kategorií

a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,

b) se zvýšeným požárním nebezpečím,

c) s vysokým požárním nebezpečím.

(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují

činnosti

a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku^1a)

nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující,

extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé,^1b) v celkovém množství

převyšujícím1 000 kgtěchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250

litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu,

b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v

zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se

součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím100 litrůumístěných

v jednom prostoru nebo požárním úseku a v případě nádob na zkapalněné

uhlovodíkové plyny s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60

kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,

c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo

páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že

nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje

v souvislé vrstvě nejméně1 mm,

d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně

třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,

e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120

kg/m2 a vyšší,

f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v

bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo

plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k

vytápění, vaření a ohřevu vody,

g) v budovách^1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce

větší než22,5 m, kromě bytových domů,^1d)

h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,^1e) ve stavbách

pro obchod,^1f) ve stavbách ubytovacích zařízení^1g) a ve stavbách,

které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se

sníženou schopností pohybu a orientace,^1h)

i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod

s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může

současně vyskytovat sedm a více osob,

j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.

(3) Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují

činnosti

a) při nichž se vyskytují nebezpečné látky a přípravky, které jsou

klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a

hořlavé,^1b) v celkovém množství větším než 5 000 tun,

b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob

hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s

roční produkcí 5 000 tun a vyšší,

c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku

zabezpečuje přeprava nebezpečných látek a přípravků v kapalném nebo

plynném stavu, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce

hořlavé a hořlavé, v potrubí o vnitřním průměru0,8 ma větším,

d) v budovách o15 avíce nadzemních podlažích nebo o výšce větší než

45 m,

e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a

vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.

(4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se

považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích2 a3.

(5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba

se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím

správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.